Člen T.Hresil tu v září řešil schopnost mého nového zesilovače Atlantis hrát do nízkých impedancí kolem 2 ohmů.
Vysvětlil jsem, že zesilovač není koncipován na stabilní provoz do zátěže dvou ohmů, ale, že do určité slušné hlasitosti je schopen hrát i s reprobednama u kterých impedanční průběh padá takto nízko.
Shodou okolností se stalo, že jsem Atlantis vystavil impedanci padající k hodnotě 0,5 ohmu a proudové ochrany zareagovaly odpojováním výstupu až u překvapivě poměrně hodně hlasité reprodukce.
Pracuju na ladění nového modelu reprosoustav, jde o variantu dvoupásmových Stone, kde bude osazen berylliový výškový měnič místo hedvábného prstencového v původním modelu. Jsem v konečné fázi, kdy poslouchám a dolaďuju nastavení. Takže mam vyhybky umístěné na bedně a měním tam různě zapojení a hodnoty součástek a poslouchám jak se to projeví ve výsledném zvuku. Je to takové vrabčí hnízdo ze součástek a vodičů, kdo někdy stavěl bedny a ladil vyhybky tak přesně ví oč jde. Jako jednu z testovacích nahrávek mam skladbu s názvem Julsong z kompilace klasiky vydané kdysi na CD v časopise Stereoplay. Pro představu si jí můžete pustit zde, je to starý záznam ještě s předchozím zesilovačem:
https://www.youtube.com/watch?v=HmNZNPXr714
V čase jedné minuty se ke zpěvačce připojí celý sbor a v této vypjaté pasáži, pouštěné poměrně dost nahlas aby to bylo jako v reálu zasáhly proudové ochrany zesilovače. Velmi mě to polekalo, posloucháte emocionálně naléhavou hudbu a najednou výpadky ve zvuku. Bylo jasné, že to mají na starosti ochranné obvody SSR relé na výstupu zesilovače, ale nevěděl jsem proč, nikdy předtím se to ještě nestalo, protože k tomu není důvod, ještě není využíván plný výkon zesilovače.
Nabízelo se, že důvodem musí být něco špatně ve vyhybkách, někde jsem při přepojování udělal chybu, která musela vyrobit nějaký problém. Ale od posledního zásahu jsem přehrál už několik skladeb bez problému, který nastal až u této skladby, tedy při situaci, kdy bylo potřeba poměrně velký výkon. Kontrolou jsem zjistil, že jsem u kompenzace impedančního průběhu provedl propojení před odporem místo až za ním a místo minimální impedance mezi 4-5 ohmy jsem tím vyrobil průběh padající v poměrně široké frekvenční oblasti pod 2 ohmy s minimem dokonce na 0,5 ohmu.
Takže Atlantis předvedl docela slušný výkon, kdy tuto brutální impedanci byl schopen krmit při přehrávání ostatních několika záznamů z mého testovacího setu na mnou běžně používanou úroveň hlasitosti, které předcházely této skladbě.
A takto vypadal průběh impedance v momentu onoho chybného zapojení.
