Nevím jestli jsem to napsal neobratně, ale v žádném případě nerozporuji schopnost přenosek generovat výstupní napětí s frekvencí 100kHz a myslím, že z mého textu je to patrné. Pakliže napíšete, že vinyly měly nahrávky daleko nad 100kHz, pak to vnímám tak, že tato frekvence je součástí záznamu, tedy je i řízlá do lacqueru. Na to argumentuji, že geometrie řezacího nože toho není schopna z výše popsaných příčin. Podmínky za jakých je to technicky možné jsem popsal. Hlavně to co jsem napsal v žádném případě neodporuje studii Tsutomu Oohashi, s kterou se paradoxně ztotožňuji a mnohokrát jsem uváděl jako milovník jazzu(logicky tedy zapřísáhlý vinylista), že třeba trumpeta (myslím že na ní je ta studie takřka postavena)má značnou část akustického výkonu mimo slyšitelné pásmo někde okolo 50kHz a její harmonické sahají dokonce až k 80kHz a že tyto frekvence stimulují mozkové buňky a člověk je vnímá a to vnímání ovlivňuje výsledný prožitek z poslechu.Federmann píše: 24 úno 2026 14:16 Většina i levných přenosek, nechci říci že všechny, jsou schopny hravě přenášet frekvence i nad 100kHz a žádný výpočet či výklad postavený na špatném základě to nemůže vyvrátit.
Vinyly měly nahrávky daleko nad 100kHz a člověk to vnímá, složení harmonických a jejich fáze dávají barvu tónu, tedy určují nástroj, jejich nepatrná změna pak mění nástroj za jiný a mohl bych pokračovat.
Ty přenosky zejména MC tyto frekvence tedy jak jsem napsal generovat dokážou, čím je systém kvalitnější, tedy pohyblivá hmota nižší, tím se jí to daří lépe, MM přenosky s výrazně vyšší hmotou magnetu a mnohem většími cívkami s větší indukčností už to tak snadné mít nebudou, takže o hravém zvládání frekvencí nad 100kHz bych se trochu obával.
, tak je jasné že kde neměřím nic nenaměřím, jinak Vinyly mají šum někde mezi 50-70dB. Abych to uměl změřit správně, musel bych mít okno 768x2=1.536k a na to žádný HW nestačí 
