Díky za typ. Hned zítra si Coltrane Quartet pustím. Fotky jsou opravdu super věc, člověk se hned líp orientuje

Kdyby to bylo pouze psanou formou, tak mě asi ani nenapadne, že tohle album také vlastním. Osobně jsem pořídil v Černé Růži :smile:
subumra mas to moc hezke, obcas jsem nakouknu a jelikoz nejsem zadny hifi freak tak temata okolo tich aparatu, dratu etc mne neoslovuje, mam jen rad ty stare gramodesky bohuzel jazz /bop co si tady o nich pisete take neni moje paluba parnika ale velice se mi libi , ze delas osvetu co se "vydani/vylisku" tyce a drzim ti palce a preji hodne original blue note albums z 4tisicove seriesubumbra píše: ↑01 črc 2024 21:41 to Dasta:
jsem rád že jsi dal toto album na etapy nahrané v letech 1961 a 1962 v Englewood Cliffs, já ho totiž zatím nemám......je to možná poslední Coltrane na Impulsu kterého bych ještě rád pořídil, několikrát už jsem to i zkusil ale vždy tam byl nějaký problém. Tady je zajímavá a celkem nezvyklá věc a sice, že i mezi prvními presy v USA nebyl pouze RVG mastering. Nahrál to sice RVG ale něco se mástrovalo v Bell Sound Studios a samozřejmě si řízli i laky,to co řezal RVG má v dead waxu A-32 A(B) VAN GELDER ale něco mastrovali ještě u Longwear Plating, takže v dead waxu je A-32 A(B) LW VAN GELDER což asi s největší pravděpodobností řezal rovněž RVG takže i toto je to co chcem.....další zajímavost je to, že proma se lisovaly z Bell Sound masteringu tedy laky pro promo neřezal RVG! Samozřejmě se snažíme pořídit labely Product of AM-PAR a to je prostě fuška, takže možná nakonec nezbude než se spokojit s represem 1964 ABC Paramonunt .
my jsme v 80s dealovali professionalne "desky z druhy ruky" tak se jeden ledacos naucil/pochytil. 4000series to kazdy zna co se v tom pohybuje, to neni tajemsvi.subumbra píše: ↑08 črc 2024 07:18 to: tm.watch, DRÄCK
chlapi díky za milá slova , moc hezky se to čte.......
DRÄCK
díky za postřeh a uvedení věci na správnou míru.Je to samozřejmě tak jak píšeš, Longwear Plating nebo Long Wear Stamper Corp. 36-41 36th St. Long Island City, N.Y. 11106 byla specializovaná společnost vyrábějící z laků stampery, takže celá galvanoplastika a mechanické zpracování galvanoplastických dílů přesně jak píše DRÄCK fathers mothers a stampers. Přiznám že informaci o masteringu u LW jsem převzal z Discogs a bylo mi trochu divné, že je v dead waxu i RVG tedy známka toho, že řezal lak Van Gelder, ale tím že něco dělali u Bell Sound a některé kopie zase nemají LW vůbec pouze RVG, tak jsem tu informaci dál nezkoumal. Long Wear Stamper Corp musela být v té době ale velmi významnou společností protože dělali kovové díly pro vícero lisoven včetně těch kde lisovala třeba COLUMBIA.
Škoda je jazzik není Tvá paluba, ale pokud píšeš o 4tisícové serii tak Ti to zas tak cizí není :-), bylo by prima mít tu Tvé postřehy častěji !
p.s.Momentálně se snažím ukořistit něco z ranné 1500 serie , nemám zatím žádný 767 Lexington :-((
jo toho je silene moc to je do nekonecna, ja mam prevazne zkusenosti jen z US produkci protoze jak jsem psal v 80s jsme importovaly desky z US do evropy a 85% desek co jsem kdy drzel v ruce bylo z US ale i tak zdaleka nemam /neznam vse , drtiva vetsina desek bylo ciste komercni zalezitost a to nejde casove a tecnicky vyndat kazdou desku z obalu natoz se koukat na kazdou desku co je tam nacmaranyho, to jsem delal jen tam kde bylo citit ze je to neco zajimaveho nebo kdyz mne to osobne bralo, nicmene ta impuls label to je z ty abc paramount particky a ti brali od longwear tak by ty US pod 1970 meli mit LW , nevim presne do kdy od nich brali ale typuji ze to bude obdobne jako u atlantic party, v kazdem pripade si nevzpominam ze bych se setkal s deskama po +/-1970 co maji LW, to hodne pohltil philips , lovit ty opravdove puvodni desky to je dobrodruzstvisubumbra píše: ↑08 črc 2024 12:14 Jasně chápu a díky za tip
Hned jak si vysvětlil LW tak jsem se šel podívat na všechny Coltrany na Impulse! co mají v dead waxu, všechny mají LW, úplně jsem tuto identifikační značku ignoroval , budem se učit do konce života :-)
IMG_0577.jpeg
LW vyryté vypadá nějak takto
IMG_0574.jpeg
mají ho všechny tyto tituly
oni delali asi pro kohokoliv kdo jim dal utrzit to snad byla nezavisla galvanovna , pro mne to pouze pomocnik pri identifikaci urciteho obdobi, stampers se bezne posilali po cele zemekouli plno israelskych lps je presovanych z US stampers jizni africa lisovala z britskych stampers etc etc , muj osobni pocit mi rika , ze v tom hraje nejvetsi roli philipssubumbra píše: ↑08 črc 2024 18:03 jj to bude tak odpovídat, protože se ABC Paramount nějak na začátku 70s přestěhovali do LA , takže by nedávalo smysl dělat stampery na Long Islandu,
ono se to i shoduje s přerušením spolupráce s RVG to bylo taky nějak do 70 tého, dost se toho změnilo v této době .....čím dál intenzivněji vnímám tu výjimečnost jazzového období na konci 50s a začátku 60s.
Ahoj Pavle tak už jsou doma, nebylo to opět bez komplikace ,Ella i Ellington zakoupeny v NM stavu na Discogs, Ella OK, Ellington pár škrábanců neskutečně bordelu, několik míst s poškozením při manipulacích, prodejce arogantní , žádal jsem po zaplacení kontrolu před odesláním, odpověď po odeslání " nemáme na to čas" , tímto varuji před nákupy u zweischeiben.de , nebo springair.de desku jsem vypral zkorigoval škrábance a je to docela OK. Deska byla evidentně málo hraná, takže je úplně tichá v drážce a ty defekty jsou po korekci velmi slabě slyšitelné.
Možná na to tady v tomto vlákně není úplně prostor, ale mohl bys nastínit, klidně jinde, jak takové korekce provádíš? Mám pár LP, kde by se mi to hodilo, ale nějak jsem k tomu nenašel odvahu. Resp. zkoušel jsem to kdysi dávno na nějaké poškozené laciné LP a následně ji “vyhodil”. Korektor byl větší než korigovaná drážka, tož jsem jich zkorigoval několik najednou.
to neni hard core a je to stara osvedcena metoda, ale je moc levna a tak to ti vyrobci pracek neradi viditm.watch píše: ↑12 črc 2024 13:21 Díky za sdílení, to se mi bude hodit a až mi přijde mikroskop, tak to vyzkouším. Tím "klidně jinde" jsem myslel spíš na to, jestli pro údržbu LP nezaložit samostatné vlákno ať se to tady netluče s tvým původním záměrem.
Nasdílím jednu svou zkušenost, byť asi bude vypadat trochu šíleně, ale funguje a za sebe za ni mohu dát "ruku do ohně". Dovezl jsem si z jednoho bazaru LP, které jsem pečlivě vypral na Okki Noki, ale po přehrání mi zůstal na hrotu přenosky takový lepkavý nános, který šel blbě vyčistit. Deska vypadala naprosto čistě. Pral jsem ji opakovaně, používal různé roztoky, Jar a hadru nevyjímaje a po pořízení UZ pračky vypral opakovaně i v ní. Stále stejný problém. Vyhodnotil jsem to jako LP z pařeb, kde se kouřilo, možná se občas i něčím polila, před prodejem ji někdo vypral a na pohled vypadala O.K. Věřím, že pohled mikroskopem na drážky by problém odhalil. Rozhodnut, že LP je prostě nepoužitelná, jsem zkusil poslední (zoufalý) pokus o očistu a byl smířen s tím, že když to nevyjde desku případně vyhodím. Máme doma takový ruční přístroj - vyvíječ páry od Ety, používaný na čištění oken, různých spár apod. Zprvu opatrně, ale pak i docela brutálně jsem zkusil LP položenou na hadru na stole profoukávat tou párou a pak ji zase klasicky vypral. Světe div se, LP se nic nestalo a byla perfektně čistá - na hrotu od té doby už nic neulpělo. Tento postup jsem už uplatnil vícekrát a vždy bez problémů. Já už bych si to dnes troufl použít i na raritnější LP, kdyby nebylo zbytí, ale chápu, že pro někoho to může být docela hard core postup.
to je spis takova nahoda mne stale chodi plno posty od ruznych poradetelu tech akci okolo desek a jelikoz tam bylo akorat zitrejsi datum tak jsem to uvedl,subumbra píše: ↑13 črc 2024 20:43 "16teho je omega AUKCE"
díky DRÄCKu,
Koukal jsem na aukční katalog a je tam krom jiných zajímavostí i pár nabídek BlueNote titulů a některé z toho velmi oblíbené a žádané, jen to jsou bohužel represy většinou 70.a 80. takže je to spíš pro toho kdo chce obsah a není posedlý prvními presy nebo mono verzemi. Nejzajímavější je asi Lot124 to je lot of 22LPs, potom Lot125 to je lot of 32LPs všechno uváděno stavy VG+-EX takže to může pro někoho znamenat slušný nákup.
U mě byla včera milá návštěva a strávili jsme tak odpoledne analýzou jazzových ale i klasických nahrávek. Jednou z nich bylo i LP
This Is How I Feel About Jazz - Quincy Jones, ABC -19 ABC- PARAMOUNT 1957,
47838357-a8ad-45ea-ac63-f3cfb51791d2.jpeg33b9bd02-8082-4c17-b1d9-b6ec7c77541d.jpeg
tehdy 24-letý budoucí slavný producent se zhostil tohoto alba jako aranžér a měl k tomu plejádu skvělých jazzových hudebníků, mimo jiné Charlese Minguse, Paula Chamberse, Herbieho Manna, Arta Farmera, nebo za vibrafonem Milta Jacksona....měli jsme 1.US pres mono, nebylo to vůbec špatné, ale kdosi ihned poznamenal "no RVG to není "....a shodli jsme se na tom všichni a tím se dostávám k jádru věci a v podstatě navážu na předchozí diskusi s DRÄCKem o Longwear Plating. DRÄCK tam poznamenal "oni dělali asi pro kohokoliv kdo jim dal utrzit to snad byla nezavisla galvanovna" . Já jsem to hned dohledával a už jsem to asi minule psal ale ještě jednou, ano byla to nezávislá ale v té době renomovaná velká úspěšná galvanovna nebo spíš raději výrobce " metalwork" kompletního lisovacího náčiní z dodaných laků, což zahrnuje galvanoplastiku a přesné obrobení a tvarování vzniklých niklových "plechů", tak aby z nich nakonec vyrobili samotný stamper.
Dělali tedy stampery krom jiných pro Impulse!, pro COLUMBIA, Speciality Records Corporation, Presswell Records což byla lisovna která lisovala pro Atlantic, takže to byla fabrika která spolupracovala s největšími hráči na trhu tehdy.
Ale zmíněné album ABC-19 vyryté značky LW nemá. ABC-PARAMOUNT měl vlastní proces výroby nahrávali asi hlavně v Beltone Studios kde se dělal i mastering.Ale, ten samý ABC-PARAMOUNT v roce 1960 založil dceřinnou společnost zaměřenou výhradně na jazz. Ano a byl to Creedem Taylorem stvořený Impulse!. C.Taylor o mnoho let později prohlásil, "RVG dělal ty nejlépe znějící desky v té době co jsem si mohl představit " Taylor chtěl pro svůj nový label jen to nejlepší a přesto že PARAMOUNT měl zaběhlý celý proces výroby , tak sáhl po RVG a Longwear Plating. K tomu přinesl ikonický rozkládací obal, který žádný z konkurenčních labelů v té době neměl no a samozřejmě Johna Coltrana, který se stal jakýmsi základním kamenem Impulsu.Tento příběh zrodu Impulsu ukazuje na opravdu výjimečné postavení RVG mezi nahrávacími inženýry a jeho zvládnutí celého procesu od samotné nahrávky v jeho vlastním studiu, až po řez laku bylo v té době zřejmě nedostižné.Stejně tak si C.Taylor vybral nejspíš i Longwear Plating pro špičkovou kvalitu. Právě zmiňovaná obrovská produkce a tím nepřetržitý provoz je v galvě jednou z podmínek dokonalého procesu, k čemuž se ještě vrátím, protože zde vznikají první rozdíly ve zvuku budoucího výlisku i v případě špičkového laku.
To je přeci tajemství, je dost lidí co nemají potřebu z celkem pochopitelných důvodů do zdejších diskusí zasahovat, já jsem rád že s nimi mohu konzultovat některé informace a protože, je v takovém případě nechci dál používat jako "vlastní moudro" tak vznikla instance "vyšší autorita".
tak na jakeho toho to komentujes??? tam si zapni dire straits po xxx krat a uzivajDieter Burmester píše: ↑13 srp 2024 10:08 To asi ne. Tehle muzice moc nehovim a za prvnimi pressy se taky nehonim.
Pak tvůj vstup do diskuse rovněž nechápu, a nebo možná i chápu...........Dieter Burmester píše: ↑13 srp 2024 10:08 To asi ne. Tehle muzice moc nehovim a za prvnimi pressy se taky nehonim.