Zapomenutý rock
Napsal: 25 úno 2018 10:47
Julian’s Treatment (Julian Jay Savarin)
V druhé polovině šedesátých let byla fantazie mladých hudebníků bezbřehá. Experimentovalo se s novými zvuky i jejich kombinacemi. Rozšířené vědomí zbořilo stavidla představivosti v muzice samé, tématech i textech, padala tabu, objevily se první epické celky. Bigbít, potažmo rock začal nacházet důstojné místo vedle tzv. velkého umění: vážné hudby a literatury. Dospěl.
Julian Jay Savarin a jeho Julian’s Treatment, ač širšímu okruhu artrockerů neznámí, navždy budou součástí onoho tvůrčího vzedmutí.
Julian Jay Savarin se narodil roku 1942 na ostrově Dominika (Malé Antily), v jeho žilách koluje francouzská i černošská krev. Ve svých 20 letech se ocitl spolu s rodiči ve Velké Británii, kde začal naplňovat své literární i muzikantské ambice, ostatně Londýn byl v té době uměleckým pupkem světa.
V jazzové skupině Europe začal dostávat konkrétní kontury jeho velký sen, zhudebnění vlastní třídílné scifi novely Lemmus One: Waiters on the Dance, Lemmus Two: Beyond the Outer Mirr a Lemmus Three: Archives of Haven, začínající kolonizací Země.
Z muzikantů, které Savarin oslovil, postupně vykrystalizovala ustálená sestava Julian’s Tratment: z Tottenhamu pocházející studiový baskytarista John Dover, kytarista a flétnista Del Watkins, bubeník Jack Drummond a zpěvačka Cathy Pruden, Australanka usazená v Londýně. Původně zamýšlený jazzový formát nahradil art-classical-rock.
V jednom z rozhovorů při příležitosti ukončení nahrávání v červnu 1970, mladý ambiciózní umělec prozradil, že plánuje postupné vydání tří LP. Dvojalbum A Time Before This vyšlo ještě v témže roce u firmy Young Blood. Z dnešního pohledu jde o zapomenutý klenot, u jehož poslechu si spousta z nás uvědomí, kolikže úžasné muziky je na světě…
Sound se opíral především o Julianovu vzrušivou klávesovou hru, která svou mohutností neustále naplňovala scénu, a divadelně melodramatický vokální projev Cathy Pruden, která byla pro své jazzové cítění přirovnávána k Julii Driscoll. Jako celkový příměr bych použil označení razantnější Renaissance. Jay Savarin později komentoval své tehdejší muzicírování slovy: „Naše hudba nebyla prvoplánová, věřil jsem, že ji lidi přijmou i s jejím apelem a poselstvím, většina skupin svou hudbu uzpůsobuje, aby působila okamžitě a především na tzv. ,první signální soustavu‘, já jsem si přál, aby posluchači o naší muzice přemýšleli, aby oslovila i jejich duchovno, představivost.“
Kapela absolvuje několik koncertů, mimo jiné po boku Deep Purple a Blonde on Blonde (London Lyceum 5/7/1970). Koncem roku 1970 ale Julian’s Treatment končí. Savarin se vrací načas k literatuře, koncentruje se na druhý díl své trilogie. Del Watkins se v roce 1972 připojuje k bluesrockové skupině Argus. Mj. doprovázel Bena E. Kinga, a byl členem The Skatalites.
Po čase dává, s pomocí producenta a majitele firmy Birth Records – Mikiho Dallona (dříve label Young Blood), dohromady nové seskupení. Další část svého díla plánuje vydat pod vlastním jménem. Ze sestavy A Time Before This zbyl on a baskytarista John Dover. Protože se Cathy Pruden mezitím provdala a vrátila domů na opačnou polokouli, nahradila ji Lady Jo Meek ze skupiny Catapilla (kde ji nahradila sestra Anna Meek). Zbývajícími členy byli: Nigel „Zed“ Jenkins (kytara) a Roger Odell (bicí).
Waiters On The Dance plynule navazuje na A Time Before This. Pevný, pružný, vysoký vokál Jo Meek album, vydané v roce 1971, doslova rozsvítil a posílil tím paralely na Renaissance s Annie Haslam. Nahráním alba (v průběhu roku 1971) společné aktivity zúčastněných končí. Dover a Odell spolu později tvoří rytmickou sekci skupiny Tracks. Nigel Zed Jenkins vydává v listopadu 1971 SP Lord/Under The Bridge (Young Blood, YB 1031, produkce Dallon), působí v doprovodné skupině Gerryho Raffertyho, v roce 1981 se podílí na albu Zed, atakdále. Jeho bohaté muzikantské CV lze dohledat na internetu.
Jo Meek vydala v červnu 1971 popový singl zhruba ve stylu Sally Oldfield You’d Betta Believe It/Too Good To Be True, v říjnu pak podobně laděný It’s Another Beautiful Day/The Tea Party.
Jay Savarin se jako hudebník naposledy projeví počátkem osmdesátých let spoluprací na filmu Iana Lloyda Face Of Darknes.
Julian Jay Savarin svou trilogii nakonec dokončí, pod definitivním souhrnným názvem The Lammas Trilogy, a má s ní úspěch především v Japonsku. Od té doby se věnuje jen psaní. Na svém kontě má několik desítek titulů.
Každý, kdo má rád Renaissance, dívčí zpěv a klávesy vůbec, by měl Julian’s Treatment i sólovku Juliana Jaye Savarina přinejmenším vyzkoušet.
Jaromír Merhaut
Diskografie:
LP
(Julian’s Treatment) A Time Before This (2LP, Youngblood SYB 2) 1970
(Julian Jay Savarin) Waiters On The Dance (Birth, RAB 2) 1971
SP:
(Julian’s Treatment) Phantom City/Alda Dark Lady Of The Outer Worlds (Youngblood YB 1009) 1972
(Julian Jay Savarin) I Am You/Kizeesh (Lyntone LYN 3426) 1971?
Internet:
Juian Jay Savarin – wikiprofil: http://en.wikipedia.org/wiki/Julian_Jay_Savarin
Nigel Jenkins na Allmusic: http://www.allmusic.com/artist/nigel-je ... 01/credits
John Dover a Roger Odell detailně na Tracksfusion: http://www.tracksfusion.co.uk
Jo Meek na 45cat: http://www.45cat.com/artist/jo-meek
Del Watkins a Argus na myspace: http://www.myspace.com/argusbluesrock
Na Youtube koluje celá řada „klipů“, vztahujících se k Savarinovi, Julian’s Treatment i dalším jmenovaným.
Tidal: https://listen.tidal.com/album/10285094 ... aring_page
Tidal: https://listen.tidal.com/album/11678211
V druhé polovině šedesátých let byla fantazie mladých hudebníků bezbřehá. Experimentovalo se s novými zvuky i jejich kombinacemi. Rozšířené vědomí zbořilo stavidla představivosti v muzice samé, tématech i textech, padala tabu, objevily se první epické celky. Bigbít, potažmo rock začal nacházet důstojné místo vedle tzv. velkého umění: vážné hudby a literatury. Dospěl.
Julian Jay Savarin a jeho Julian’s Treatment, ač širšímu okruhu artrockerů neznámí, navždy budou součástí onoho tvůrčího vzedmutí.
Julian Jay Savarin se narodil roku 1942 na ostrově Dominika (Malé Antily), v jeho žilách koluje francouzská i černošská krev. Ve svých 20 letech se ocitl spolu s rodiči ve Velké Británii, kde začal naplňovat své literární i muzikantské ambice, ostatně Londýn byl v té době uměleckým pupkem světa.
V jazzové skupině Europe začal dostávat konkrétní kontury jeho velký sen, zhudebnění vlastní třídílné scifi novely Lemmus One: Waiters on the Dance, Lemmus Two: Beyond the Outer Mirr a Lemmus Three: Archives of Haven, začínající kolonizací Země.
Z muzikantů, které Savarin oslovil, postupně vykrystalizovala ustálená sestava Julian’s Tratment: z Tottenhamu pocházející studiový baskytarista John Dover, kytarista a flétnista Del Watkins, bubeník Jack Drummond a zpěvačka Cathy Pruden, Australanka usazená v Londýně. Původně zamýšlený jazzový formát nahradil art-classical-rock.
V jednom z rozhovorů při příležitosti ukončení nahrávání v červnu 1970, mladý ambiciózní umělec prozradil, že plánuje postupné vydání tří LP. Dvojalbum A Time Before This vyšlo ještě v témže roce u firmy Young Blood. Z dnešního pohledu jde o zapomenutý klenot, u jehož poslechu si spousta z nás uvědomí, kolikže úžasné muziky je na světě…
Sound se opíral především o Julianovu vzrušivou klávesovou hru, která svou mohutností neustále naplňovala scénu, a divadelně melodramatický vokální projev Cathy Pruden, která byla pro své jazzové cítění přirovnávána k Julii Driscoll. Jako celkový příměr bych použil označení razantnější Renaissance. Jay Savarin později komentoval své tehdejší muzicírování slovy: „Naše hudba nebyla prvoplánová, věřil jsem, že ji lidi přijmou i s jejím apelem a poselstvím, většina skupin svou hudbu uzpůsobuje, aby působila okamžitě a především na tzv. ,první signální soustavu‘, já jsem si přál, aby posluchači o naší muzice přemýšleli, aby oslovila i jejich duchovno, představivost.“
Kapela absolvuje několik koncertů, mimo jiné po boku Deep Purple a Blonde on Blonde (London Lyceum 5/7/1970). Koncem roku 1970 ale Julian’s Treatment končí. Savarin se vrací načas k literatuře, koncentruje se na druhý díl své trilogie. Del Watkins se v roce 1972 připojuje k bluesrockové skupině Argus. Mj. doprovázel Bena E. Kinga, a byl členem The Skatalites.
Po čase dává, s pomocí producenta a majitele firmy Birth Records – Mikiho Dallona (dříve label Young Blood), dohromady nové seskupení. Další část svého díla plánuje vydat pod vlastním jménem. Ze sestavy A Time Before This zbyl on a baskytarista John Dover. Protože se Cathy Pruden mezitím provdala a vrátila domů na opačnou polokouli, nahradila ji Lady Jo Meek ze skupiny Catapilla (kde ji nahradila sestra Anna Meek). Zbývajícími členy byli: Nigel „Zed“ Jenkins (kytara) a Roger Odell (bicí).
Waiters On The Dance plynule navazuje na A Time Before This. Pevný, pružný, vysoký vokál Jo Meek album, vydané v roce 1971, doslova rozsvítil a posílil tím paralely na Renaissance s Annie Haslam. Nahráním alba (v průběhu roku 1971) společné aktivity zúčastněných končí. Dover a Odell spolu později tvoří rytmickou sekci skupiny Tracks. Nigel Zed Jenkins vydává v listopadu 1971 SP Lord/Under The Bridge (Young Blood, YB 1031, produkce Dallon), působí v doprovodné skupině Gerryho Raffertyho, v roce 1981 se podílí na albu Zed, atakdále. Jeho bohaté muzikantské CV lze dohledat na internetu.
Jo Meek vydala v červnu 1971 popový singl zhruba ve stylu Sally Oldfield You’d Betta Believe It/Too Good To Be True, v říjnu pak podobně laděný It’s Another Beautiful Day/The Tea Party.
Jay Savarin se jako hudebník naposledy projeví počátkem osmdesátých let spoluprací na filmu Iana Lloyda Face Of Darknes.
Julian Jay Savarin svou trilogii nakonec dokončí, pod definitivním souhrnným názvem The Lammas Trilogy, a má s ní úspěch především v Japonsku. Od té doby se věnuje jen psaní. Na svém kontě má několik desítek titulů.
Každý, kdo má rád Renaissance, dívčí zpěv a klávesy vůbec, by měl Julian’s Treatment i sólovku Juliana Jaye Savarina přinejmenším vyzkoušet.
Jaromír Merhaut
Diskografie:
LP
(Julian’s Treatment) A Time Before This (2LP, Youngblood SYB 2) 1970
(Julian Jay Savarin) Waiters On The Dance (Birth, RAB 2) 1971
SP:
(Julian’s Treatment) Phantom City/Alda Dark Lady Of The Outer Worlds (Youngblood YB 1009) 1972
(Julian Jay Savarin) I Am You/Kizeesh (Lyntone LYN 3426) 1971?
Internet:
Juian Jay Savarin – wikiprofil: http://en.wikipedia.org/wiki/Julian_Jay_Savarin
Nigel Jenkins na Allmusic: http://www.allmusic.com/artist/nigel-je ... 01/credits
John Dover a Roger Odell detailně na Tracksfusion: http://www.tracksfusion.co.uk
Jo Meek na 45cat: http://www.45cat.com/artist/jo-meek
Del Watkins a Argus na myspace: http://www.myspace.com/argusbluesrock
Na Youtube koluje celá řada „klipů“, vztahujících se k Savarinovi, Julian’s Treatment i dalším jmenovaným.
Tidal: https://listen.tidal.com/album/10285094 ... aring_page
Tidal: https://listen.tidal.com/album/11678211