Na začátku bylo ticho. Nevíme jak vznikl zvuk, ale víme, že člověk začal vnímat zvuk, a velice si ho oblíbil. Mohl ho vnímat jako protivný, příjemný nebo jako krásný. Člověk byl zřejmě prvním kdo začal vyluzovat zvuky i z jiného důvodu, než ze svých primárních potřeb.Snad jako první si hrál se zvukem, objevil tón, a jediný ho dokázal vyluzovat nástroji, které si cílevědomě začal vyrábět. Zjistil, že materiál hraje roli, jaký tón ve výsledku nástroj bude vyluzovat. A nejen materiál, ale i technologický postup při výrobě. Vezměte si housle, piano, vlastně jakýkoliv nástroj, tembr se může výrazně lišit(Stradivary), muzikanti hledají svůj zvuk, většinou hledají muzikální osobitý zvuk(zapojeníčka, lampy, tranzistory). Neutralita tónu u hudebních nástrojů tedy zřejmě neexistuje. Ta(neutralita) do určité míry existuje a je potřebná v reprodukčním audio řetězci. Neutralita je považována jako velmi důležité, zvláště, když posloucháte rozmanitou hudbu. Ten kdo poslouchá vyhraněný žánr, zvláště pokud ji poslouchá hodně elektrifikovanou,ten neutralitu nepovažuje za důležitou. Takový posluchač má rád, aby jeho oblíbená hudba hrála tak, jak ji slyší na koncertech, pak mu nevadí, že akustická hudba pak je v mnoha případech až neposlouchatelná. Na takových koncertech se neutralitou nikdo nezabývá,že? A tak si vybírá reproduktory, přístroje tak, aby to tak podobně hrálo. Tembr pro něho neznamená moc, hlavně aby to šlapalo, a mělo říz,hutný bas apod. To posluchač, který poslouchá jazz, akustickou hudbu, vokály, klasickou hudbu, už vyžaduje určitou "neutralitu". Pojem "neutralita" je však velmi kontroverzní pojem. Na významu tohoto pojmu se asi těžko dohodneme, pro každého bude "neutrální zvuk" jiný. Proto pojmy jako je neutralita a přesnost v našem slovníčku, zní, hm, trochu zvláštně. Vždyt, hudba se přeci neměří a nepočítá, z toho důvodu by dle mého termín "přesnost" v hudbě neměl být používán. Obdobné je to asi i s pojmem neutralita. Znám lidi, kteří pod pojmem neutralita myslí suchý zvuk, což je právě ten zvuk, který zase mnozí nemusí. Prosím berte tyto mé úvahy z rezervou, hodně zjednodušuji, protože bych se do toho jinak mohl pěkně zamotat.
Prostě jsou lidé, kteří hledají neutrální zvuk(po svém) , jiní zase hledají muzikalitu, nehledají dokonalost, dávají přednost tembru tak jako muzikant, proto ten výraz muzikálnost. Dost přemýšlím nad tím, co tu řešíme, hledáme přístroj,či repro a kabely, které budou splnovat naše přísné požadavky. Mnozí z nás už ví,že je to ale převelice těžký úkol, protože jak už víme , synergie mezi komponenty a repro hraje též obrovskou roli. Dlouho trvá než vlastně zjistíme jaký zvuk to vlastně máme rádi. Když to zjistíme, nevíme jak se k němu dostat, mnohdy není možnost porovnání, nejsou dostatečné finance a zkušenosti atd. Já měl velké štěstí, objevil jsem Tannoy. Do zvuku Tannoy jsem se zamiloval, říká se o nich, že jsou velmi specifické, a je to pravda. To specifické pro někoho může znamenat nedokonalé, pro někoho, že nejsou neutrální, a pro někoho, že nic jiného nehraje komplexně tak dobře.
Pro mne samozřejmě Tannoy, bavíme se o některých modelech z Prestige serie, zvláště o Westminster Roayal, jsou těžko překonatelné. Možná je to právě zcela jiným přístupem k repro než mají jiné renomované firmy, je třeba vzít v úvahu, že tannoy mají obrovké mnohaleté zkušenosti s výrobou repro, a také jejich tak trochu retro technologií. Byly stavěny a vyvíjeny právě jako ty nástroje, o kterých jsem v úvodu mluvil, aby ten tembr a přirozenost bylo na prvním místě. Co mne na nich kromě vzhledu tak zaujalo? Témbr, přirozenost, vyrovnanost, lehkost s jakou hrají ve vysokých hlasitostech, velký, živý a reálný zvuk. At jsem k nim dal, co jsem dal, nic ten zvuk neumlátilo, bylo to lepší nebo prostě jen jiné, ale vždy to byl Tannoy zvuk. Vždy jsem poznal, pokud se mi zvuk nelíbil, že chyba byla v mém výběru komponentů, většinou nebyli adekvátní kvalitě repro, to platí i o kabelech či špatné synergii přístrojů a kabelů. To vše jsem zjistil mnohým zkoušením a testováním. Měl jsem tedy štěstí, že jsem je našel, a staly se pro mne jakýmsi stavebním základem pro zbytek řetězce, což si myslím, že je tou jednodušší cestou než to dělat obráceně. Tedy nejdříve dobré najít repro, který vám vyhovuje po všech stránkách, design, zvuk a velikost do vašeho prostoru. Pak je vše snadnější.
Za poslední měsíc jsem zjistil, že jsem téměř na konci svých představ jak by mi to mělo hrát, a není divu, sežralo to spoustu času a financí. Musím přiznat, že mne hodně překvapily výsledky tuningu Tannoy. Čekal jsem změny, ale varování kolegů mne trochu nechaly chladným, jak hodně jsem se mýlil. Překvapilo mne jak velký vliv má výběr kondíků, např. s Jantzeny Super-Z byl zvuk techničtější, nedokázal jsem jim celkem nic vytknout, byly přínosem, ale malinko mi chyběly emoce z poslechu, nechávalo mne to chladným, vše bylo jinak super. To po výměně za Jupiter jsem právě toto vše pochopil, to co dokázaly tyto 2 kondíky je až neskutečné, a jsem z toho zcela rozhozen. Tma, jestli se to dá říct, slyším tmu, a v ní, v prostoru, je hudba, slyším nástroje v té tmě, ale naprosto homogenně, slyším prostor ve kterém se hraje, at je to klub, studio, malá místnost, velká místnost či hala....přirozenost hlasu a jeho podání v prostoru, uff, neuvěřitelné. Ta tma v hudbě mne dostala nejvíc, zvykám si, je to zcela jiný poslech než na který jsem byl doposud zvyklý. A ta tučnost zvuků, přesto naprosto vykreslených do detailu. Prostor, který se mi za poslední rok stále zlepšoval, předčil všechna očekávání, asi jsem jěště takové prostorové podání nikde takhle neslyšel. Nestalo se mi, že bych měl pochyby ani u jedné písně, že by něco bylo nedokonalé. Cokoliv pustím, je požitek. Kdykoliv aparát zapnu, line se z něj hudba jako z ráje, zážitek v jakémkoliv psychickém a tělesném stavu. Prostě zažívám velmi příjemný šok. Hodně k tomu pomohla výměna kabelu za původní VDH, to i s kondíkama od Jantzenu jsem pak byl spokojený, najednou to zase hrálo. VDH určitě nejsou témi nejlepšími, ale jsou dobrým stavebním základem pro další porovnání. Takže závěrem, vše co jsem dělal v posledních 20 letech, nebylo marným počínáním, vše se právě zůročuje v tomhle finále tuningu. Jsem rád, že jsem se k němu dokopal, hodně jsem se ho obával. Je to velké dobrodružství a vypadá to, že s štastným koncem. Takže chlapi a holky, nemarněte a nebojte udělat změny, s trochou obětí to půjde. Hlavně nejít do stran, to radši nic. Všem podobně postiženým přeji at se daří sestavit tu nejúžasnější sestavu snů.
EP reprosoustavy + SE-833 MX Challenge + Lampizator Pacific + Pink Faun 2.16x/ultra + Sroll Purity Quntum system + 2x SoTM sNH-10G + Ediscreation LPS, AAI Maestozo LAN, Cryo Ref. Cora kabely od EP , Kraut Gold pro Aes/ebu