Aký zvukový svätý grál to vlastne hľadáme?
Napsal: 15 srp 2016 07:40
http://www.hifi-voice.com/component/con ... edame.html
...co dělá zvuk tedy tím skutečně věrným? Existují indicie, že nároční posluchači skutečně preferují "rovně" měřící reprosoustavy, že čím více se snaží systém udržet toho co je na nahrávce, tím více lidí řekne, že je to dobré (a naopak zřejmě "barvící" systémy budou mít své malé, ale zato trvalé skupinky příznivců) - ostatně tvrdí to třeba Sean Olive, jedna z předních osobností výzkumného týmu Harman International, což (navzdory výsledné produkci tohoto koncernu) je jedno z nejserióznějších středisek výzkumu a vývoje v oboru věrné reprodukce zvuku.
Mimochodem už v roce 1988 napsal J. Gordon Holt ve Stereophile, že cítí, že poslední dobou (tedy cca před 30 lety) chtějí lidé, aby hudba zněla spíše "hezky", aniž by nutně musela znít "správně". Tenhle trend dnes zcela a úplně opanoval sféru dostupné a lifestylové reprodukce (všechny ty mobilní reproduktory a většina domácích all-in-one kupříkladu...), čím dál víc se ale prodávají "hezky" hrající komponenty obecně - od kategorií tisícových až po milionové. Je to ale špatně?
Upřímně, asi není. Jednak velká část posluchačů domácích high-end sestav nechodí na koncerty příliš často, jednak kvalita nahrávek není obecně nijak slavná, nechcete-li se tedy soustředit na špičkové labely, ale chcete poslouchat to, na co máte zrovna chuť, ale hlavně - hudba, alespoň jak to vnímám já, má v prvé řadě bavit a není důvod se stydět za to, že vás baví v autě, přes pateticky špatná sluchátka při běhání nebo prostě jen tak z rádia, dokud víte a chápete, proč vás o tolik víc baví přes kvalitní aparát.
Tím pádem není ani problém s tím, zda je právě pro vaše uši hudba zábavná dle toho "původního" ideálu dokonalé věrnosti i za cenu odhalení nekvalit nahrávky, zda je právě pro vaše uši hudba zábavná "přihřátá", měkká a ohlazená elektronkami. Důležitá je jedna věc - nenechat si od "techniků" namluvit, že jedině "rovně" je dobře (ale chápat, že mají v podstatě úplnou pravdu) a nenechat si od "sluchařů a požitkářů" namluvit, že to nemusí měřit dobře. To zásadní, dokonce nejzásadnější hodnotící zařízení je ale nakonec mezi vašima ušima, takže buďte otevření, mějte klid a nadhled a nebojte se všechno vyzkoušet - jen pak pochopíte, že občas má na zvuk vliv zdánlivě úplně nesmyslný faktor, nebo že vlastně ve finále žádný zvuk není špatný, dokud vás dokáže hudba bavit. Takže kašlete na procenta a tabulky, tak trochu i na grafy a vězte, že tak jako nikdo nejí vaše jídlo, neužívá si (snad) s vaší ženou a nevozí si pozadí ve vašem autě, takže nemá právo vám mluvit do jejich výběru, stejně tak jste to nakonec vy, kdo doma sedí na gauči a poslouchá svou hudbu, takže vám nikdo nemá právo říkat, že to nějakým způsobem je špatně, protože co je špatně pro ně, může se vám líbit. Řešení? No jako vždycky - jděte a poslouchejte!