HighEndForum

http://www.audiolot.com.ua/
Profi sitove pracky a lampove zesilovace
mam ALF 3000 pracku , vite o tom to neco ?

Co sem u Tebe slyšel tak funguje.
Lampové zesilovače vypadají fantasticky.

O značce vím, ale výrobky znám jen z internetu. Jazzzy, prosím napiš něco blíž ke své pračce, jak jsi spokojen s kvalitou, jak funguje případně nějaké fotky z reálu. NA kolik příjde ten model ALF 3000?

Dík. ML

Keď to máš doma, tak nám o tom povedz ty niečo viac. Podľa foto vnútra to vyzerá na oddeľovacie trafo s relátkovým prepínaním odbočiek na sekundárnej strane. Tým sa "stabilizuje" výstupné napätie v nejakom rozsahu.

Stejná pračka ... trošku větší tuning ... zásuvky Furutech, kondíky Mundorf Mcap, stříbrná respektive šedá barva. Rozdělení sekcí pro zesilovače a digitální zdroje.

Koukam, ze uz ti to dorazilo Jak to slysis?

Dieter Burmester píše:Koukam, ze uz ti to dorazilo Jak to slysis?

No je to lepší než standardní verze, která trošku (nic strašného přiostřovala zvuk). Zásuvky Furutech jsem si tam dal kvůli klidu v duši . Každopádně po objednání do 4 dnů doma ... z Kyjeva.

Rozdíly oproti filtrům jako je Isotek nebo Gigawatt jsou velmi zřetelné. Měl možnost přímo doma porovnat s Aquariem EVO3 a následně pak ještě chvíli s Gigawatt PC-2 EVO. Když se majitel (vlastní lampáče Ayon) po poslechu dověděl kolik tento filtr stál, tak se regulérně nasral . Ale na druhou stranu to byl velký risk koupit si takhle něco. Je ale nutné si uvědomit, že se jedná pouze a jen slušně řešené oddělovací trafo, které má na vstupu DC filtr a následně to reguluje výstupní napětí pomocí relátek (ty jsou dimenzována dostatečně). Nejedná se tedy o žádný highend, ale třeba na mém mid-endu slouží dobře. Mám do toho zapojený i konec CS-660p a žádnou ztrátu dynamiky nepozoruji, ale je docela dost dobře možné, že při vyšších hlasitostech na náročných repro se něco projevit může.

Tak nezbyva nez poprat, aby ti nezacal ten oddelovak brumet a mas vyreseno za luxusne male penizky

Pro mé potřeby zcela dostačující, alespoň než bude na PS-1220 Trafo je zcela tiché, což je možná také zásluhou onoho DC filtru ... těžko říct. Příjemným bonusem je o něco lepší obraz u plazmy

Chtěl bych tímto poděkovat Yngwimu za věnovaný čas a vstřícný přístup a za možnost vyzkoušet si oddělovací trafo firmy Audio Lot i doma. Huráá forům plní svou funkci.
Bylo fajn se potkat a pokecat o highendu.

Nejprve jsme trafo testovali u Valdy Navrátila v Havířově, kde jsme se setkali.
K dispozici byli Luxmani 06 a 507ux, repro FS Accordo.
Konkurentem či protivníkem filtr Isotek Aquarius z DC filtrem a síťová lišta Supra, která suplovala obyčejnou zásuvku.
Totéž pak zrychleně odzkoušeno i v domácím prostředí bez Isoteku.

Nebudu přehánět jen zkráceně.
Trafo vnese hlavně do reprodukce klid, tichost pozadí, rozšíří prostorovou scénu a zlepší lokalizaci nástrojů.
Cenu kterou za trafo z DC filtrem a filtraci požadují je to prostě BOOMBASTICKÁ.
Škoda že nebylo více času otestovat další varianty zapojení.
I kdyby trafo brzdilo dynamiku zesilovače, vzhledem k velikosti, což se mi sice nezdálo, ale ikdyby to tak bylo z vykonnejsimi zesy, pro ostatní komponenty je to urcite přínos.

Bylo by mozne sdelit cenu, pokud to neni tajemstvi? Nakolik to vyjde a jaky je pomer cena vykon? Diky

Ahoj, zhruba 18k.

ivandk píše:Bylo by mozne sdelit cenu, pokud to neni tajemstvi? Nakolik to vyjde a jaky je pomer cena vykon? Diky

... kolik příjde ten model ALF 3000?

alebo 292,-Eur ...http://www.hifiaudio.com.ua/audiolot-al ... rrency=EUR

Yngwie píše:Stejná pračka ... trošku větší tuning ... zásuvky Furutech, kondíky Mundorf Mcap, stříbrná respektive šedá barva. Rozdělení sekcí pro zesilovače a digitální zdroje.

IMG_1689 (Custom).JPG

IMG_1686 (Custom).JPG

IMG_1685 (Custom).JPG

IMG_1683 (Custom).JPG

IMG_1681 (Custom).JPG

adrian píše:

ivandk píše:Bylo by mozne sdelit cenu, pokud to neni tajemstvi? Nakolik to vyjde a jaky je pomer cena vykon? Diky

... kolik příjde ten model ALF 3000?

Adrian:

To je ta istá.Len za tuning doplacaš love.

alebo 292,-Eur ...http://www.hifiaudio.com.ua/audiolot-al ... rrency=EUR

Pračka není špatná, ale nevyřeší rušení vzniklé až ve zdroji toho či onoho zesilovače.

Cimrmane jdi už do "autocenzura"...určitě je to větší přínos, než ten tvůj směšnej filtr ve zdroji....

Ten filtr ve zdroji je právě na to, aby potlačil rušení zdroje, které vzniká uvnitř zesilovače a na které nemá žádná síťová pračka vliv, pokud není pračka použita, pak dostatečně potlačí i rušení ze sítě, i když na potlačení tohoto rušení používám jiný filtr, který umí potlačit rušení ze sítě i ss složku sítě.

aby potlačil rušení zdroje, které vzniká uvnitř zesilovače

..ktoré si nemenovaný génius vyrobí rozťahaním filtračných kondenzátorov (nabíjacie prúdy.) rozdelením na 20 menších a zavlečením týchto pulzných prúdov do vystupu medzi koncové tranzistory. A potom je podľa neho "les" násobkov 50Hz v meraní jeho zosilňovačov, aj s jeho "zázračným" filtrom, chyba metódy, lebo on to inak nevie(nechápe súvislosti), ale poučovať chce stále. Bež už do..Chcelo by to filter proti blbosti. ;)

BVaudio píše: "les" násobkov 50Hz v meraní jeho zosilňovačov, aj s jeho "zázračným" filtrom, chyba metódy, lebo on to inak nevie(nechápe súvislosti), ale poučovať chce stále. Bež už do..Chcelo by to filter proti blbosti. ;)

Rušení je tvořeno diodami, krátkým časem jejich otevření, nemá charakter 50Hz jak se pan Bunta mylně domnívá, nýbrž 100Hz. x_x

Pokud je někde rušení 50Hz složkou, pak nepochází z dvoucestně usměrněného proudu, nýbrž od špatně odstíněné 50Hz sítě, většinou vinou špatného měření, kdy vznikne zemní smyčka či se jiným způsobem 50Hz naindukuje do signálové cesty.

potom je podľa neho "les" násobkov 50Hz v meraní jeho zosilňovačov chyba metódy

Existuje taký pojem ako "čítanie s pochopením". Násobky sú od slova "násobiť", 1x50=50,2x50=100, 3x50=150, 4x50=200, zvyšok sa doučte cez prázdniny..Na násobilku by mohli stačiť, na pochopenie ostatného obsahu je to beznádejné..

BVaudio píše: Existuje taký pojem ako "čítanie s pochopením". Násobky sú od slova "násobiť", 1x50=50,2x50=100, 3x50=150, 4x50=200, zvyšok sa doučte cez prázdniny..Na násobilku by mohli stačiť, na pochopenie ostatného obsahu je to beznádejné..

Pane Bunta nejde o "čítanie s pochopením", jede jen o to poznat či nepoznat odkud rušení pochází.

Pokud je na výstupu zesilovače obsažena 50Hz rušivá složka, pak nemůže pocházet od funkčního dvoucestného usměrňovače, ale jen od síťového napětí či proudu 50Hz, který se tam dostal jinou cestou než funkčním dvoucestným usměrňovačem, samozřejmě mohou vzniknout i násobky.

Pokud je na výstupu zesilovače obsažena 100Hz rušivá složka a 50Hz je menší, či tam vůbec není pak tato 100Hz složka s největší pravděpodobností pochází právě z funkčního dvoucestného usměrňovače, který ji při usměrnění generuje, samozřejmě mohou vzniknout i násobky.

Pane Bunta, umění rozpoznat zdroj rušení, patří k základním dovednostem, a rozdíl mezi 50Hz a 100Hz je naprostým základem, pokud to neumíme posoudit, pak neumíme zjistit, zda je to špatným zesilovačem, špatným zdrojem, či špatným měřením.

Podívejte se na měřenou účinnost takového jednostupňového filtru, měření je předfiltrem a za filtrem, potlačení harmonických je markantní a neoddiskutovatelné. Před filtrem je dominantní 100Hz a jeho násobky táhnoucí se až k 10kHz, za filtrem slušné potlačení právě vyšších harmonických se kterými si každý zesilovač poradí mnohem hůře. Účinnost dvou za sebou zapojených filtru si každý umí představit.

Podívejte se na liché násobky 50Hz, ty pochází od síťového rušení přicházejícího převážně mimo zdroj. Podívejte se na násobky 100Hz, které jsou markantní, ty pochází právě od síťového rušení vytvořeného při usměrnění, tedy od vlastního zdroje. Na levé straně je špatně, ale přesto dostatečně patrné rušení 50Hz, pocházejícího od zemí, el mag. indukce a pod, právě tato složka je indukována přímo do měřící cesty, nazývám ji chybou metody, je téměř neměnná, jde mimo filtr, proto ji filtr nemůže ovlivnit.

Světlou kalibrační křivku jsem sestavil měřením bez napětí, bez připojení zdroje k síti, PC jelo z UPS, tek že se nemohlo jednat o špatné zemnění či zemní smyčku, nic nebylo k síti připojeno, 50Hz rušení vzniklo výhradně el mag. indukcí všudypřítomného 50Hz el mag. pole. Zde krásně vidíte, jak je důležité vědět, co znamená těch 50 či 100Hz, nejde totiž jen o násobky, ale o dva naprosto odlišné zdroje rušení.

Kecy, tie si nechajte do školy (ale až po tej násobilke..).... Ukážte reálne meranie vášho zosilňovača (nie ten digitálny loopback..). Tam je sieťových zložiek (od 50Hz až po 1kHz, párne aj nepárne násobky ) pomaly viac ako užitočného signálu.
Existuje aj také niečo, ako PSRR zosilňovača , záasady správneho zemnenia a používanie hlavy pri konštrukcii. Voskované špagáty to nenahradia.

BVaudio píše:Kecy, tie si nechajte do školy (ale až po tej násobilke..)....

Federmann píše: je důležité vědět, co znamená těch 50 či 100Hz, nejde totiž jen o násobky, ale o dva naprosto odlišné zdroje rušení.

Násobilka je tu a tam potřebná, ale elektrotechnické znalosti vám nenahradí.

Vidíte tu alebo tu niekde to "všudypřítomné 50Hz el mag. pole"??? Aj bez "zázračného" filtra, 200dB NFB, prevádzky z UPS a podobných nezmyslov. Máte pravdu len v tom , že násobilka elektrotechnické znalosti nenahradí, pritom vám chýba aj tá malá násobilka z elektrotechniky... Realita je to, čo platí (ukážte meranie konca..), nie utkvelé predstavy. A realita nefunguje podľa vašich bludných predstáv.

Pane Bunta, rušení se měří při malých hlasitostech, při velkých se účelově maskuje, jinak dobrý pokus, ten prales 100Hz harmonických až k 10kHz je famózní. Harmonické od 50Hz končí u 500Hz. Pračka by zde asi nepomohla, ale ten můj filtr v napájení by vám to odstranil všechno.

No, a že je to -120dB pod 1W/8ohm , teda -120dB ref 2,8V to neviete? A je to meranie 14 rokov starého typu. Nový vyzerá asi takto. A pre vás platí 100%, že pre smietku v cudzom oku nevidíte brvno vo vlastnom.

Dynamický rozsah karty Lynx L22 dosahuje 117dB

THD+V -108dB tedy 0.0004%


Jste lepší než originál Lynx L22

Vím že je hračkou dosáhnout libovolného výsledku, proto si na takové čísla nehraji ….

Vy toho ešte stále neviete strašne veľa.. Napr. že merania v RMAA sú na -3dBFS,aj výrobca udáva vlastnosti pre určitú úroveň, a že všetky zvukovky majú minimum skreslení pri nižších úrovniach (0dBFS pre L22 je 7V RMS). Určite nie je to lepšie ako možnosti zvukovky, je to na ich hranici. Len možnosti treba vedieť využiť. Nie sú to čísla, je to realita (máte tam aj dátum a čas kedy to bolo merané, je to rutinná záležitosť), na rozdiel od vašich prázdnych rečí. To meranie predtým malo byť toto. Tak si to porovnajte.

Lynx L22 se svým rozlišením 117dB nemá ani 21bitů, pokud někdo tvrdí, že je lepší výsledek při nižší úrovni jak maximu, pak to neznamená nic jiného, než že se slabší signály dostanou pod rozlišovací schopnost karty a karta tak nemá ani deklarovaných 117dB. Vhodná či nevhodná matematika se pak postará o famózní výsledek, pak není problém vytvořit nic neříkající grafy šumového pozadí i na úrovni -200dB, které jsou marketingově předkládány zákazníkovi k jeho účelové manipulaci.

Mnohem serióznější měření je však měření výstupního šumového napětí obyčejným nf. miliVoltmetrem, jako jedna jediná naměřená hodnota.

117dB je šumový výkon v pásme 20Hz-20kHz. S človekom, ktorý nevie rozlíšiť odstup šumu (výkonu) v nejakom pásme 20kHz od šumového dna spektrálnej analýzy, pri šírke okna napr 1. HZ nemá zmysel sa baviť. To sú elelmtárne veci. Obráťte sa sem, tu sú tí praví odborníci pre vás.

BVaudio píše:117dB je šumový výkon v pásme 20Hz-20kHz. ...

117dB je dle výrobce dynamický rozsah „the L22 achieves a 117 dB dynamic range“.

„117dB je šumový výkon v pásme 20Hz-20kHz“ jste si právě vymyslel, výrobce nic podobného neuvádí.

PS: Pozdravujte ty vaše odborníky, tým máte opravdu veliký, klobouk dolů.

Dynamic Range........... 117 dB, A-wtd.
Signal-to-Noise............... 117 dB, A-wtd.

Pozrite si nejaké skriptá z tej VŠ, ktorú ste absolvoval , , nechápem síce ako, ale možno sa to prejavilo až neskoršie..Alebo si dajte sám sebe doučovanie cez prázdniny ;) .
Ten údaj udáva pomer výkonu užitočného signálu maximálnej úrovne k výkonu šumu , navyše s filtrom typu A (nájdite si jeho priebeh..).To ale neznamená, že pri spektrálnej analýze nemôže byť šumové dno zobrazenia aj na -155dBFS..A keď použijem vzorkovanie napr. 44,1kHz, aká bude šírka pásma?? A pre 22050HZ?? Ak toto neviete, tak sa venujte radšej tým včelám, aj keď ich úprimne ľutujem.
A k tej menšej úrovni, kde zvukovka dosahuje menšie skreslenie ako pri 0dBFS

Output THD+N
-97 dB (0.0014%) @ -1 dBFS
-104 dB (0.0006%) @ -8 dBFS
1 kHz signal, 22Hz - 22kHz BW

Stále ani ťuk??? Pre Lynx L22 je optimum asi pri -17dBFS, potom sú výsledky také, aké som ukázal. Na rozdiel od vás hovorím o praktických, overených výsledkoch, nie o bludoch, tú kartu používam (sám, bez týmu, netrpím viacerými identitami ako vy na fórach a zjavne aj v živote) denne asi 14 rokov, spolu s analyzátorom Neutrik A2.

Pokud máme dynamický rozsah zvukové karty 117dB s maximální úrovní +20dB (0dB), přitom měříme na úrovni -17 dB, tedy 37dB (17dB) pod maximem, pak disponujeme dynamickým rozsahem pouhých 80dB (100dB), všechno pod -80dB (-100dB) se rázem dostane pod rozlišovací schopností karty, deklarovat za těchto podmínek výsledky na úrovni -155dB považuji osobně za matematický podvod. x_x

Nejako sa vám tie dB pletú, ako vždy.. Posledný pokus, tri merania, vždy to isté raz v dBFS, raz v vdBV, polopate, pochopí to aj 3:-O..
-1dBFS...............-1dB od maximom zvukovky
-17.7dBFS (0dBV).....1V RMS, optimálna úroveň pre zvukovku (pre minimálne skreslenia)
noise............odstup šumu v pásme do 22500Hz, údaj RMS
Údaj THD+N je vždy horší, prečo asi??? Aj "dno" merania je výrazne nižšie ako údaj RMS pri meraní šumu zvukovky. Ak toto nestačí , tak potom je každá snaha zbytočná, jedine snáď s lopatou...

Mimo je hlavně Federmann, ostatně tak jako všude.
Ostatní se jen snaží ty nesmysly vysvětlit... už by jsi měl zakročit a vyhodit odsud toho blázna.

Trošku oživím téma ... výrobce na přání dodává místo přepínače s relátky "elektronickou" regulaci .... nevím, co si pod tím mám představit, ale je to jeden z důvodů proč jsem zbystřil a nechal si vypočítat ceny za nejlepší verzi tohoto trafa. Cvakání relátek byla jednou z hlavních věcí, proč jsem ALF prodal ... v momentě, kdy napětí oscilovalo kolem hodnoty XYZ, kde se přepíná regulací a stupeň níže, tak to samozřejmě pořád cvakalo Jinak to byla velká spokojenost ... uvnitř není ovšem toroidní transformátor, což je vzhledem k hmotnosti logické, ale "autoformer" .... to mě přivádí k myšlence, zda to vůbec funguje jako izolační trafo a ne pouze jako regulace výstupního napětí. Díky odborníkům za postřehy.