Derek William Dick (nar. 25. 4. 1958, Dalkeith, Edinburgh, Skotsko) začal pracovat na své kariéře zpěváka v roce 1977. Tehdy se na čtyři roky rozhodl pracoval v lesnictví, kde byl jistý čas zaměstnán i jako dřevorubec a ve volných chvílích zkoušel prorazit v naprosto neznámých kapelách Blewitt a Stone Dome Band. V roce 1978 si zvykl místo svého trochu posměšného jména (Dick = penis, ptáček) používat přezdívku Fish, kterou dostal od lakotné skotské bytné za nezřízeně dlouhé, podle dohody jen jednotýdenní koupání ve vaně.
V lednu 1981 se Fish společně s basákem Dizem Minnittem připojil ke skupině Marillion. V září 1982 Marillion podepsali kontrakt s EMI a vydali singl, vlastně EP "Market Square Heroes" na jehož druhé straně byla přes dvacet minut trvající nahrávka "Grendel". Vzápětí Fish společně s ostatními natočil výborné debutové album "Script for a Jester's Tear", jež vyšlo v březnu 1983.
Fish od počátku psal veškeré texty písní a stal se klíčovým členem kapely. Jeho texty plné malebných obratů, dramatické lyriky a intimních metafor byly ovlivněny "písáním" Petera Hammilla, leadera kapely Van Der Graaf Generator. Fish na jevišti zaujal svým charismatickým projevem a make-upem ve stylu frontmana Genesis Petera Gabriela, kterému se velmi přiblížil i po stránce svého zpěvu. Celkový zvuk Marillion v té době připomínal hudbu raných Genesis. Po dalších velice dobrých studiových albech "Fugazi", "Misplaced Childhood" a "Cluthing at Straws" se však stále více projevovaly neshody mezi ním a demokraticky smýšlejícím zbytkem kapely. Fish měl v té době potíže s přemírou pití alkoholu a dokonce i drog. Na rozdíl od spoluhráčů měl zcela odlišný pohled na svůj další hudební vývoj. Identifikoval se s obdobím progresivního rocku z poloviny sedmdesátých let avšak zbytek kapely chtěl směřovat k mnohem modernějšímu pojetí hudby. Fish byl zastáncem spíše písňové tvorby v duchu titulů "Sugar Mice" či "Incommunicado", ostatní však dávali přednost rozsáhleji a moderněji pojatým skladbám a nebránili se ani využití moderních technologií. Fishův hlas se tedy po vzájemné dohodě naposledy objevil na koncertním dvojalbu "The Thieving Magpie" obsahující skladby z období let 1982 až 1988. Poslední vystoupení Fishe s Marillion proběhlo 23. července 1988 na "Fife Aid" v Craigtoun Country Park, St. Andrews ve Skotsku. 6. září 1988, Fish, po 7 letech, opustil Marillion a zahájil svou sólovou kariéru.
Odchod Fishe od Marillion proběhl zpočátku korektně, nicméně o nějaký čas později si obě znepřátelené strany vyměnily několik bolestných ran. Šest měsíců poté co Fish opustil Marillion se tento charismatický Skot vrátil 21. března 1989 na jeviště při benefičním vystoupení ve prospěch obětí letecké katastrofy ve skotském Lockerbie. (21. prosince 1988 teroristé odpálili nálož v letícím Jumbo Jet, následkem čehož přišlo o život 270 nevinných obětí.)
V říjnu 1989 se Fish přihlásil se svým prvním sólovým singlem "State of Mind", který vyšel u EMI. S Fishem i nadále spolupracoval Mark Wilkinson, který se již předtím podílel na zajímavých obalech vytvořených pro Marillion. 15. října 1989 Fish zahájil ve Skotsku své první sólo-turné, jež zahrnovalo dvaadvacet britských koncertů, z čehož ten poslední proběhl 12. listopadu téhož roku v londýnském Town and Country klubu.
Po druhém singlu "Big Wedge" se na trh v lednu 1990 dostalo Fishovo debutové album "Vigil in a Wilderness of Mirrors". O dva měsíce později se Fish vydal na "on the road". Po Skotsku a Anglii pokračoval v evropském turné ve Švýcarsku, Itálii, Holandsku, Belgii, Lucembursku, Francii, Dánsku a Německu.
Osamostatňující se Fish se vzápětí poměrně naivně pustil do boje s "větrnými mlýny", tedy do soudního sporu s gramofonovým gigantem EMI. Když tuto předem prohranou bitvu s neskonale "prachatějším" protivníkem prohrál, načež musel zaplatit takovou částku, že mu byl kvůli ní zabaven i jeho dům, podepsal smlouvu s Polydorem a až teprve pak se mu podařilo založit si své vlastní nahrávací studio Funny Farm a ještě později i vlastní nezávislý label The Dick Bros Record Company. Prvním albem vydaným pod touto hlavičkou byl živák "Sushi", jenž vyšel v březnu 1994.
Fish navázal spolupráci s klávesistou Genesis, Tonym Banksem, kdy na jeho sólové album "Still" vydaném 31. března 1991 nazpíval dvě skladby "Another Murder of the Day" a "Angel Face".
Druhé Fishovo album "Internal Exile" vydané v listopadu 1991 je výrazně ovlivněno folkovou muzikou, zejména keltským folkem s hlavním důrazem na kytaru. Na singlu "Just Good Friends" se podílela britská zpěvačka Sam Brown. Album se dostalo na 17. pozici žebříčku ve Velké Británii.
Následující studiové album "Songs from the Mirror" je ve skutečnosti kompilace cover verzí songů britských kapel ze 70. let a světlo světa spatřilo 20. ledna 1993.
Fishova prohra při soudní při s EMI se částečně odrazila na jeho čtvrtém albu "Suits", které naznačuje co Fishovi udělaly "obleky", tedy vlastně lidé bez citového vztahu k hudbě, 'vychcanci' kteří parazitují v hudebním businesu.
V roce 1994 si Fish poprvé zahrál hlavní roli ve filmu "Chasing the Deer" (Hon na jelena), který se stal v Británii, mezi filmy vyrobenými v roce 1994, 9. nejúspěšnějším. Fishe v té době již podporovala síť jeho fanklubů v různých zemích světa. Většina z nich (kromě zaniklého českého) existuje dodnes. Jejich název je odvozen od songu "The Company" z alba "Vigil in a Wilderness of Mirrors" a doplněn zemí, ze které fanklub pochází.
10. října 1994 Fish poprvé koncertoval v Česku. 4. září 1995 vyšla současně dvě alba
"Yin & Yang", což je v podstatě kolekce 26 již nahraných skladeb, z nichž 13 bylo natočených znovu. Skladby byly vybrány jak z období Fishova působení v kapele Marillion, tak také z éry jeho sólové kariéry. Obaly obou alb tvoří čínský taoistický symbol, znázorňující rovnováhu mezi tmavým (Yin) a světlým (Yang). Na podporu alb Fish vyrazil na rozsáhlou "Yin & Yang Promotion Tour" v rámci které 10. října 1995 podruhé vystoupil v ostravské hale Tatran. O dva dny později se tento uhrančivý a urostlý chlápek oděný do skotského "kiltu", představil pražskému publiku v kulturním domě Eden.
Od poloviny devadesátých let začala Fishova sláva pozvolna pohasínat. 196 centimetrů vysoký zpěvák, textař a skladatel vydal 19. května 1997 studiovku "Sunsets on Empire", na které se jako producent podílel Steve Wilson z Porcupine Tree, ten se také stal spoluautorem několika skladeb a nahrál kytarové pasáže. Fish se podílel na nahrávání dvojalba "Into the Electric Castle" - vesmírné opery skupiny Ayreon pod vedením A. A. Lucassena. Na tomto dvojalbu, vydaném 5. září 1998, propůjčil Fish svůj hlas roli Highlandera a objevil se ve 3 skladbách. V dubnu roku 1999 následovalo regulérní album "Raingods with Zippos", k jehož skladbám patří duet "Incomplete" s hostující Elisabeth Antwi a 20 minutový epos "Plague of Ghosts". 13. července 2001 Fish začal prodávat řadovku "Fellini Days", jejíž skladby jsou propojeny autentickým záznamem Felliniho hlasu.
Fish vydal 1. prosince 2003 album "Field of Crows". Ještě před jeho natočením odešel z doprovodné sestavy bubeník Jim Drummond a klávesista Irvin Duguid. Kapelu vedle Fishe tvořil kytarista Bruce Watson, bubeník Mark Brzezicki, baskytarista Steve Vantsis a hudebníci Frank Usher a Tony Turrell.
26. září 2005 bylo Fishovi vydáno kompilační dvojCD "Bouillabaisse", na jehož prvním disku jsou obsaženy balady, zatímco disk druhý má rockovější charakter.
V roce 2005 Fish projel Evropu a jižní Ameriku (včetně festivalového vystoupení před 200 tisíci diváky v Den Haagu) se svým vzpomínkovým projektem připomínajícím dvacet let od vydání marillionovského alba "Misplaced Childhood". Scéna byla během celého výročního turné vyzdobena návrhy Marka Wilkinsona. Z vystoupení vyšlo koncertní 2CD "Return To Childhood" a 21. srpna 2006 se do distribuce dostalo také stejnojmenné DVD.
26. srpna 2007 se k Fishovi, který byl v anglickém městě Aylesbury hlavní hvězdou free koncertu Hobble on the Cobbles, při závěrečné skladbě "Market Square Heroes" z roku 1982 k přidali někdejší spoluhráči z Marillion - kytarista Steve Rothery, klávesista Mark Kelly, basák Pete Trewavas a bicák Ian Mosly. Naposledy tato pětice společně vystoupila před 19. lety.
29. října 2007 Fish vystoupil v pražském Rock Café. Stalo se tak v závěru jeho 'Clutching At Stars' turné, uspořádaného ke dvacátému výročí vydání podobně nazvaného alba "Clutching At Straws", natočeného ještě s Marillion, a jeho nové sólovce "Thirteenth Star".
Fish s Marillion:
Market Square Heroes (EP)-1982
Script for a Jester's Tear-1983
Fugazi-1984
Real to Real (živě)-1984
Misplaced Childhood-1985
Brief Encounter (EP; živě)-1986
Clutching at Straws-1987
B-sides Themselves (kompilace; rarity)-1987
The Thieving Magpie (živě; B strany; rarity; 2LP)-1988
Fish samostatně:
Vigil in a Wilderness of Mirror-1990
Internal Exile-1991
Songs from the Mirror-1993
Suits-1994
Acoustic Session (živě; akusticky)-1994
Yin (kompilace; rarity; remixy)-1995
Yang (kompilace; rarity; remixy)-1995
Sunsets on Empire-1997
Fortunes of War (živě; akusticky)-1998
Kettle of Fish (kompilace)-1998
Raingods with Zippos-1999
Acoustic Sessions (2CD; živě; akusticky z let 1994 až ´96)-2000
Fellini Days-2001
A Field of Crows-2003
Bouilabaise (2CD; kompilace)-2005
Return to Childhood (2CD; živě)-2006
Thirteenth Star-2007
DVD Fish s Marillion:
The Emi Singles Collection (kompilace)-2002
DVD Fish samostatně:
Kettle of Fish (2DVD)-2002
Sunsets On Empire - Live in Poland 1997 (2 DVD; živě)-2002
Fool's Company (2DVD)-2003
Return to Childhood (živě)-2006
