HighEndForum

miero píše: ↑11 dub 2020 08:07 A inak najnizsi "uzitocny signal" zaznamenatelny CD zazname bez ditheru je obdlznik s amplitudou -96.33dBFS, a ano s DC offsetom.

Který řetězec to v praxi věrně přenese, převodník - zesilovač - reproduktor? A co na to DC lidský sluch?

To je uplne jedno, hlavne si to je treba dat do kontextu s tymto vyjadrenim.

Federmann píše: ↑08 dub 2020 20:44 Matematika je neúprosná, formát CD má pouze 90dB, kdyby to chtěl někdo přesněji tak 90,308998699194358564121668417348 dB

Alebo i toto bola len "vtipna" aprilova manipulacia ako tento upraveny/prekresleny obrazok?
- http://highendforum.cz/viewtopic.php?p=81370#p81370

A mimochodom, tento jednobitovy obdlznikovy signal je sucastou J-testu vyuzivaneho na test odolnosti DA prevodniku voci ruseniam digitalneho prenosu, napr. po SPDIF.

Odpověď je velmi jednoduchá:

Lidský sluch neumí moc slyšet stejnosměrnou složku, je to jako když se mění atmosférický tlak vinou počasí, nebo naší nadmořskou výškou, prostě ji neslyšíme a je potlačena.

Sluch vnímá odchylky od tlaku středního a to ve frekvenčním rozsahu slyšitelného spektra, tím se nám to celé posune a máme zase jen 90dB bez stejnosměrné složky.

Priznam sa, ze mne to pride ako dalsi bullshit.

DC napatie na (idealnom) reprodukcnom zariadeni je konstantny posun na vychylke. To ci reproduktor kmita okolo polohy 0, popripade okolo polohy napr. +0.01mm je IMHO na vysledny akusticky tlak u posluchaca uplne jedno.

Výkonový zesilovač tak jako tak stejnosměrnou složku nepřenáší, buď má na vstupu vazební kondenzátor, nebo má DC servo. Jsou to všechno scestné úvahy.

To je jasne :-) Som zvedavy s akou vtakovinou pride Federmann teraz...

Žádné DC servo si s tím neporadí, je to 50% napájecího napětí, zato to odpojí ochrana reproduktoru, Takže žádných 96 dB se prostě nekoná a zůstáváme u těch 90dB.

Neprekvapil - pre vystupne napatie zosilnovaca 10Vrms ma -96dBFS signal uroven 150uVrms.

miero píše: ↑11 dub 2020 14:50 Neprekvapil - pre vystupne napatie zosilnovaca 10Vrms ma -96dBFS signal uroven 150uVrms.

A jaká je signálová úroveň 0dBFS ?

Pisem predsa 10Vrms.

První krok 150uVrms, později 10Vrms a pak zase 150uVrms a máme celou periodu.

Jenže hudba je hudba a každá perioda je jiná, jak to bude vypadat pro 1V, 2V a tak dále až po 10V, jak se to zapíše matematicky, každá perioda jinak? Cosinus + něco, vše jenom v jedné polaritě?

Zvuk je forma energie, kmitání hmotného bodu kolem rovnovážné polohy, ale Vy jste to v zájmu nesmyslného dosažení 96dB polepšil či spíše zabil, neboť toto již není zvuk, který chceme slyšet, je to zvuk totálně zprasený, do kterého bylo, zarovnáním jedné strany sínusovek namísto jejich středů, přidáno něco co tam nepatří, krásná modulace a zkreslení.

Takovou kravinu jen tak někdo nevymyslí, ale přece se někdo našel. Já zůstávám nohama na zemi se svými 90dB a věrným zvukem.

Stale pisem o tomto:

miero píše: ↑11 dub 2020 08:07 A inak najnizsi "uzitocny signal" zaznamenatelny CD zazname bez ditheru je obdlznik s amplitudou -96.33dBFS, a ano s DC offsetom.

Teda nie - postupnost vzorkov v PCM zazname: 0, 1, 0, 1, ... a predpokladam, ze sa stale bavime o rozsahu −32768 to +32767.

Ale kludne to moze byt postupnost -1, 0, -1, 0,... alebo teoreticky tiez −32768, −32767, −32768, −32767, ... to som myslel tym DC offsetom.

Analogicky najvyssi uzitocny signal: −32768, 32767, −32768, 32767, ... to je tych 0dBFS.

Amplituda 32768 nebo 32768 při kroku 1, ať počítám jak počítám 90dB

20*Log 32768 = 20 * 4,5154499349597179282060834208674‬ = 90,308998699194358564121668417348
20*Log 32767 = 20 * 4,5154366811416989472479934140484 = 90,308733622833978944959868280967

Jó kdybych počítal 0 - něco a maximálně až po 65 536 jako součet těch dvou hodnot a pouze v jedné polaritě, tak sice vyjde vybájených 96dB, ale to již zase není amplituda, to bychom byli někde zcela jinde, přesně jak jsem psal .

Jinak pro ofset tam není žádný prostor, snad při limitaci, ale stačí hodnotu 32768 nepoužít a použít maximálně 32767, bez signálu je to 0, s nejmenším signálem je to +-1 atd., proto jsem chtěl ten vzorec, tam se není o čem dohadovat Ax*sin(ωxt+α), přičemž 0 ≤ A ≤ 32767 a x je patřičná harmonická složka signálu.

Chlapci, vam aj ostava, popri tychto prekarackach, cas na pocuvanie hudby ?!
By ma zaujimalo, ci ste schopny nazivo rozlisit alto saxofon od basoveho klarinetu....

Nejsem hudebník, takže asi nepoznal.

Mám rád třeba Iana Andersona, jeho variace na Bacha, jeho příčnou flétnu, líbí se mi když ji přefoukne či nedofoukne, ty nástupy jejího zvuku jsou naprosto fantastické, ale málokterý zesilovač to umí přenést a na hlasitosti záleží.

Tak sa tu uz nehadajte...a pocuvajte

Federmann: zrejme moj posledny prispevok k teme reprezentacie signalu s minimalnou a maximalnou amplitudou v CD formate :-) (poznamka) Meradlo spicky signalu v rezime "AC-coupling".

Bond 007 alias Monte píše: ↑11 dub 2020 09:01...
Tichý pokoj odpovídá asi 33 dB
Tikot hodin odpovídá asi 35 dB
Šum ve studiu odpovídá asi 40 dB
Šepot z 10 cm odpovídá asi 50 dB
Šelest listí odpovídá asi 60 dB

... to máš celé nejako posunuté (aj PMA) o cca 10db smerom nahor ... že Ty si to meral iba obyčajným mobilom

... mimochodom v dnešnej Coronavírusovej dobe tu u mňa v paneláku v Bratislave extrémne klesol nočný dopravný hluk ... v obývačke napríklad včera v noci nebol žiadny problém namerať LAeq=16,6dB(a) ... a to je extrémna hodnota vzhľadom na to, že je to prakticky vlastný šum použitého prístroja (B&K 2250 + B&K 4189) ... odhadujem, že skutočná hladina hluku bola niekde cca medzi 0 až 10 dB(A)

Zaujímavé, kde debata na túto jednoduchú otázku dospela. Už iba očakávam, že niekto začne vysvetľovať výpočet trajektórie vesmírnej lode, letiacej na Mars.

Uff a to ta karantena trva iba mesiac. Uvidime o dalsi to budu ine halucinacie

Bond 007 alias Monte píše: ↑11 dub 2020 09:01 Bude to i o hormonech , osobně maximálně 80 decibelů a to jen na krátkou dobu, průměr 55-75 dB. Když mi bylo šestnáct, čím větší řev, tím líp .


Práh slyšitelnosti je 0 dB
Tichý pokoj odpovídá asi 33 dB
Tikot hodin odpovídá asi 35 dB
Šum ve studiu odpovídá asi 40 dB
Šepot z 10 cm odpovídá asi 50 dB
Šelest listí odpovídá asi 60 dB
Kytara z 40 cm odpovídá asi 70 dB
Silný provoz odpovídá asi 80 dB
Saxofon z 40 cm odpovídá asi 92 dB
klavír ze 40 cm odpovídá asi 93 dB
Hlasitý výkřik odpovídá asi 96 dB
Práh nepříjemnosti je asi 102 dB
Vzlet tryskového letadla odpovídá asi 116 dB
Výstřel z děla odpovídá asi 120 dB
Výbuch dělostřeleckého granátu odpovídá asi 132 dB

Urbino píše: ↑12 dub 2020 08:06

Bond 007 alias Monte píše: ↑11 dub 2020 09:01 Bude to i o hormonech

Tak nevím jak to je, ale tabulky jsou spíše pro střední hodnotu akustického tlaku, a klasické Vinyly mívaly DR běžně 26dB tedy špičky vyčnívaly nad střední výkon +26dB, studiová kvalita by měla DR mít až 40dB, tedy +40dB nad střední akustický tlak.

A jak nahlas kdo hraje?

Led Zeppelin: v roce 1969 překročili hlasitost 130dB.

Leftfield: začla v roce 1996 při hlasitosti 137dB padat v hale omítka

Manowar: při zvukové zkoušce na Magic Circle Festivalu 2008 změřili akustický tlak 139dB na pódiu.

A šílenci kolem Ground Zero hrají daleko přes 180dB a ještě so to měří

.

Hrajú? Hudbou by som to veľmi nenazval. Na dosiahnutie tých tlakov sa používa sínusový signál.

Bubuxin-KILBRU power píše: ↑12 dub 2020 22:00 Hrajú? Hudbou by som to veľmi nenazval.

Ty kapely 196x - 197x se předháněli nejenom v "kraválu", ale v kvalitě a originalitě, vyrostl jsem na nich a byli boží. Nebo jsou tu snad takoví, co se jim Zeppelini nelíbí?

... treba si hlavne uvedomiť mechanickú deštrukčnú silu extrémne vysokých hladín akustického tlaku. Akustický tlak je totiž superponovaný na tlak atmosferický, ktorého hodnota je "len" cca 194 dB

Tak nějak

Federman: Opäť si nesklamal. Vyberieš si to čo sa ti hodí. Samozrejme som myslel na toto "A šílenci kolem Ground Zero hrají daleko přes 180dB a ještě so to měří ". Ukáž celé video a nielen fotku.
https://www.youtube.com/watch?v=NB1MjjlM3d8