Zvykli jsme si poslouchat špatné nahrávky nebo ne?

Obecná diskuze o kvalitě zvuku a možnostech techniky.
Odpovědět
RDacoustic
Příspěvky: 39
Registrován: 25 zář 2015 12:04
Bydliště: Rožnov p.R.
Kontaktovat uživatele:

Zvykli jsme si poslouchat špatné nahrávky nebo ne?

Příspěvek od RDacoustic »

Bude to téměř 9 let co Ian Shepherd vyhlásil den dynamického rozsahu (http://dynamicrangeday.co.uk). Změnilo se něco? Proč mi připadá, že se o tuto problematiku nikdo nezajímá? Patří nahrávky se slušným dynamickým rozsahem pouze do High-End světa audiofilů?

Steve McCurry v roce 1980 v Pákistánském uprchlickém táboře pořídil snímek 12 leté dívky Šarbat, která v Afghánské válce přišla o své rodiče. Fotka jej proslavila především proto, že zachycuje atmosféru, příběh dívky, který je vepsán do jejich pronikavě zeleno-modrých očí. Důležité jsou také technické detaily fotografie jako světlo, kompozice, hloubka ostrosti a další. Všechno dohromady tvoří dokonalé umělecké dílo, které přetrvává v čase.
Sarbat-Pakistan-Steve-McCurry.jpg
Legendární Metallica v roce 2008 v nahrávacím studiu Warner Bros Records vydala své deváté studiové album „Death Magnetic„, na níž kopáky připomínají žbluňkání a kytary nasrané čmeláky. Mají umělci tohoto formátu právo na něco takového?
Z pohledu fanouška skupiny Metallica to bylo nejen pro mně velké zklamání. Osobně před bezduchým mainstreamem, dávám přednost raději kvalitě a technickým detailům.
Chlubil by se Steve McCurry rozmazanou fotkou?

Miles Davis
prohlásil, že ho na muzice nejvíce zajímá ticho, protože ono tvoří v hudbě napětí, vytváří dualitu se zvukem a tónem.

Bob Dylan
v rozhovoru pro magazín Rolling Stone: „Současné nahrávky jsou příšerné. Je to zvuková stěna. Nemají definici, nemají nic – je to jen statický hluk.“

Craig Potter z kapely Elbow
„Nechápu, jak někdo dovolí zničit svou desku takovým způsobem, jak se dnes běžně děje. Kazí to všechnu tvrdou práci, co jste do nahrávání dali. Myslím, že dynamika je pro emocionální vnímání hudby naprosto klíčová.“

Vznik fenoménu „Loudness War“
Už před více než půlstoletím si velké hudební společnosti všimly prosté skutečnosti, že lidé při výběru písničky preferují hlasitější nahrávky před těmi tiššími. Z nevinného marketingového popostrčení interpreta blíže k posluchači se však postupem času stal fenomén, který je zasvěcenou veřejností označován jako „Loudness War“.
Psychoakustické výzkumy empiricky dokázaly, že hlasitější hudba lidem jednoduše zní lépe. Zvukový inženýr Bob Katz ve své knize Mastering Audio uvádí: „Problém psychoakustiky (vnímání hudby) je, že když jsou prezentovány dva identické programy s lehce rozdílnou hlasitostí, hlasitější program zní vždy lépe.“
Důvod této skutečnosti však není zcela přesně znám. Příčinou může být fakt, že hlasitá hudba zvyšuje nervovou aktivitu v našem sluchovém centru, čímž se kvalitativně mění stav celého mozku.

Barry Blesser ve svém článku The Seductive (Yet Destructive) Appeal of Loud Music tuto situaci ještě konkretizuje: „Hlasitá hudba aktivuje stejná mozková centra, jako po požití euforii přinášejících drog, například kokain. Existují důkazy, že vnímání hudby zvyžuje hladinu endorfinů spojených s mozkovými centry rozkoše.“ a zároveň dodává: „Rozsah intenzity mezi rozkoší a destrukcí je extrémně malý.“ Hlasitá hudba v mozku vyvolává stav lehce podobný působením drog. Možná právě proto náš mozek sám preferuje hudební informace ve formě intenzivnějších akustických vjemů.
Argumentem zastánců vysoké hlasitosti nahrávek (nízký dynamický rozsah) je také fakt, že stále více lidí poslouchá hudbu mimo domov – ve sluchátkách v hlučném prostředí. Hlasitější nahrávku bez tichých prvků pak lze lépe slyšet. Takto nahraná hudba se lépe poslouchá jako kulisa, její mikro i makro dynamika tolik neruší. Hlavní motiv však prioritně vzešel od vydavatelství. V rádiích jsou hlasitěji nahrané písničky (s potlačenou dynamikou) oproti těm tišším (s velkou dynamikou) lépe slyšet.

Hudební dílo
Při jeho vzniku mastering přichází jako poslední a relativně nevýznamný krok, přesto výrazně ovlivňuje jeho charakter. Při masteringu se finálně upravuje zvuk již hotové nahrávky. Nemění se poměry hlasitosti nástrojů, ale ladí se barvy a úrovně jednotlivých frekvencí. Dále se aplikuje dynamická komprese, která pomáhá vyniknout vlastnostem jednotlivých nástrojů či vokálů, případně maskuje chyby v interpretaci, ale také bývá používaná pro zvýšení hlasitosti celé nahrávky. Zjednodušeně řečeno, zesilují se tišší zvuky a ty hlasitější se naopak ořezávají.
Podstatným údajem je takzvaný dynamický rozsah (DR), který určuje průměrný rozdíl mezi nejhlasitějšími a nejtiššími úrovněmi nahrávky. Zatímco kdysi byl dynamický rozsah u rockové desky běžně 15dB, dnes je u obdobných alb kolem 6dB. Dynamický rozsah samozřejmě předurčuje i povaha samotné skladby, dodejme však, že i sebeuřvanější punk má svou vnitřní mikrodynamiku.

Jaký je vlastně problém hlasitě nahraných desek?
Postrádají hloubku, barvu a dynamiku; to však pouze v tom lepším případě. V tom horším, který je dnes celkem běžný, jsou navíc silně zkreslené – slyšíme tzv. digitální clipping (praskání), středy jsou zahuhlané a slévají se, výšky naopak nepříjemně syčí. Vaše nově koupená audio sestava nebo drahá sluchátka nepřináší euforii, pocit radosti z umění, když „to“ zní stejně jako z mobilu. Mastering, poslední fáze přípravy nahrávky komprese dynamiky, aby „to“ hrálo co nejhlasitěji na všech typech přehrávačů.
Samostatnou a hodně smutnou kapitolou jsou pak „nová“ remasterovaná vydání hudebních klasik. Remastering sice nahrávku většinou pročistí a zpřehlední, ale pak ji doslova zabije snížením dynamického rozsahu. Ve výsledku zní daleko lépe několik desítek let starý originál, i včetně šumu.

Potlačení dynamiky
Nahoře originál s velkou dynamikou, ale celkově malým zesílením.
Dole identická nahrávka s potlačenou dynamikou, celkově velkým zesílením – smutný trend moderní doby.
compression-new.jpg
Existuje cesta ven?
Proti masteringovým inženýrům se v poslední době obrátil i hněv fanoušků napříč spektrem různorodých žánrů. Poslouchat hudbu s potěšením dnes není snadné. Nezbývá, než si vybírat interprety, kteří se „Loudness War“ brání. Další cestou je kupovat vinyly, kde princip fyzického záznamu na desce do určité míry omezuje kompresi dynamiky – ne každý je však příznivcem analogu.
Existuje dnes již celkem početná komunita posluchačů a lidí z pozadí nahrávacího průmyslu, která se rozhodla aktivně bránit. Výsledkem je například mezinárodní Den dynamického rozsahu, různé databáze interpretů, koncept certifikátů zvukové nezávadnosti nebo vznik softwaru pro jednoduché změření dynamického rozsahu.

-http://turnmeup.org
-http://dr.loudness-war.info
-http://dynamicrangeday.co.uk
-http://www.pleasurizemusic.com

Věřím, že s větší informovaností samotných hudebních interpretů bude přibývat technicky povedených nahrávek bez potlačení dynamiky. Většinou jsou to sami hudební interpreti, kteří stojí před rozhodnutím jestli dynamiku potlačit a být tak „tišší“ než ostatní. Věřím, že „tišší„, ale kvalitní a dynamické nahrávky rozšíří řadu těch, kteří chtějí při poslechu hudby zavřít oči a nechat se unášet atmosférou hudebního uměleckého díla.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Jirka33
Příspěvky: 428
Registrován: 28 čer 2017 00:04

Re: Zvykli jsme si poslouchat špatné nahrávky nebo ne?

Příspěvek od Jirka33 »

X let stará věc.
Uživatelský avatar
Dieter Burmester
Příspěvky: 3299
Registrován: 16 říj 2012 13:19

Re: Zvykli jsme si poslouchat špatné nahrávky nebo ne?

Příspěvek od Dieter Burmester »

Vysoce objevny clanek, ktery jsem jeste nikde jinde necetl :thumbup:
Dieter Burmester
Uživatelský avatar
Mark Levinson
Administrátor
Příspěvky: 4212
Registrován: 23 pro 2010 12:00
Bydliště: Ostrava

Re: Zvykli jsme si poslouchat špatné nahrávky nebo ne?

Příspěvek od Mark Levinson »

Je to sice stará, známá věc, ale stále aktuální, bohužel. I když mám dojem, že poslední dobou se situace mírně zlepšila. Jestli jsem si zvykl na špatné a zmršené nahrávky? Ne! Rozhodně se jim bráním tím, že se snažím kupovat jen nahrávky vydané u vydavatelství kde se tyto zvěrstva nedějí.
Mark Levinson
Jirka33
Příspěvky: 428
Registrován: 28 čer 2017 00:04

Re: Zvykli jsme si poslouchat špatné nahrávky nebo ne?

Příspěvek od Jirka33 »

DR se zlepsuje? No u metallu urcite ne, ten nema cenu ani schanet. Od 88 roku to je do kopru.
Uživatelský avatar
Dieter Burmester
Příspěvky: 3299
Registrován: 16 říj 2012 13:19

Re: Zvykli jsme si poslouchat špatné nahrávky nebo ne?

Příspěvek od Dieter Burmester »

V tom roce jsi byl ale jeste na houbach, nebo se pletu?
Dieter Burmester
Jirka33
Příspěvky: 428
Registrován: 28 čer 2017 00:04

Re: Zvykli jsme si poslouchat špatné nahrávky nebo ne?

Příspěvek od Jirka33 »

Ne uz ne, jsem 85rocnik. Tedy rok nejlepsi hudby \m/
Uživatelský avatar
Dieter Burmester
Příspěvky: 3299
Registrován: 16 říj 2012 13:19

Re: Zvykli jsme si poslouchat špatné nahrávky nebo ne?

Příspěvek od Dieter Burmester »

Proc myslis? Ja treba povazuji za nejlepsi rok 84 :razz:
Dieter Burmester
Odpovědět